Název Centrální údolí je populární jméno oblasti v centru Kostariky okolo San José. Ve skutečnosti se nejedná o údolí, příhodnější název by byl centrální plošina nebo náhorní rovina. Kostaričané této oblasti říkají Meseta Central. Tento region byl vždy jak geograficky, tak historicky centrem země. Ze severu a východu je ohraničeno pásmem hor Cordillera Central, kde se nachází několik vulkánů, například i slavný vulkán Irazú a vulkán Poás. Jih oblasti je ohraničen pohořím Cordillera de Talamanca. Mezi pohořím Cordillera Central a Talamanca je krásné údolí řeky Reventazón, které umožňuje přístup ke karibské části. Na západě náhorní plošina klesá do nížin u pobřeží Pacifiku. V Centrálním údolí žije více než 2/3 obyvatel země. Úrodná vulkanická půda a příjemné klima způsobily, že tato oblast byla jako první osídlena španělskými přistěhovalci. Před jejich příchodem byla tato oblast důležitou zemědělskou zónou se stovkami indiánských farmářů. Prvním kolonizovaným městem této oblasti se stalo Cartago. V dnešní době mají čtyři kostarické provincie svá hlavní města právě v tomto údolí. Jedná se o hlavní město San José, které je i samostatnou provincií, město Cartago, Alajuela, Heredia.


   Kostarická centrální vysočina pokračující až k nikaragujským hranicím se na severozápad od Cordillera Central dělí do dvou horských masivů. Jedná se o Cordillera de Tilarán a Cordillera de Guanacaste. Cordillera de Tilarán jsou charakteristické zvlněnými kopci, které jsou pokryty deštným pralesem. Jedno z nejpopulárnějších míst této oblasti je deštný prales v Monteverde. Mimo pohoří Cordillera de Guanacaste a Tilarán leží jezero Arenal a vulkán Arenal, jeden z nejaktivnějších vulkánů v Kostarice a vůbec na celém světě. Cordillera de Guanacaste je řetěz spících a činných vulkánů, z nichž je pět chráněno v národních parcích Rincón de la Vieja, Guanacaste, Volcán Tenorio. Západně od Cordilera de Guanacaste, těsně před hranicí s Nikaraguí, je poloostrov Santa Elena, který se skládá ze suchého tropického lesa, který postupně klesá k odlehlým pacifickým plážím. Vegetaci suchého tropického lesa a pobřežní oblasti si můžete prohlédnout v krásném a historickém parku Santa Rosa.


   Nachází se v severozápadní části Kostariky a je omýván Tichým oceánem. Je dlouhý přes 100 km a je největším poloostrovem v zemi. V této oblasti se nachází nejvíce známých plážových resortů Kostariky. Poloostrov nabízí krásné dlouhé pláže a slunečné dny. Pro toho, kdo chce jen lenošit na pláži, je toto místo ideální. I když je poloostrov velmi oblíbený a populární, existuje zde jen několik kvalitních cest a přístupnost mnoha resortů je velmi špatná. Aktivní jedinci si také přijdou na své. Poloostrov nabízí několik malých rezervací a národních parků - Parque Nacionál Marino Las Baulas, Refugio Nacionál de Fauna Silvestre Ostional, Parque Nacionál Barra Honda, Reserva Indígena Matambú, Refugio Nacionál de Vida Silvestre Curú a další. Ještě v roce 1940 byla většina poloostrova pokryta deštným pralesem, který bohužel padnul za oběť rozvoji farmářství a pastevectví, jež představuje spolu s turismem nejdůležitější průmyslové odvětví.

   Hlavní cesta, která vede skrz poloostrov, začíná v městě Liberia, vede přes několik malých vesnic až k městu Nicoya, které je největším městem na poloostrově. Z Nicoya vede hlavní cesta na východ, k převozu přes řeku Río Tempisque nebo jihovýchodně k pláži Narajo, odkud jezdí převozní loď několikrát denně do Puntarenas. Z této centrální cesty se můžete dostat na několik pláží. Cesty jsou však většinou ve velmi špatném stavu a nutné je auto s pohonem všech čtyř kol. Autobusová doprava v oblasti je omezená většinou na jeden spoj denně a pokud si chcete sami vařit, dobře se zásobte, obchodů není mnoho, jsou nekvalitní a drahé. Pokud se rozhodnete pro pobyt na plážích poloostrova Nicoya, je lepší zde zůstat kvůli špatné dostupnosti několik dní. Docela dobré je spojení k nejznámějším plážím jako jsou Coco, Hermova, Panamá, Ocotal. Další pláže, které zde najdete jsou Flamingo, Grande, Conchal, Brasilito, Negra, Nosatá, Sámara, Carrillo, Cizota, Caletas, Tambor a další.


   Pokud se vydáte směrem severně od San José přes vrcholky pohoří Cordillera Central, za krátkou chvíli přijedete do oblasti tropických nížin, která zasahuje i do Nikaragui. Severní poloviny provincií Alajuela a Heredia se skládají z obrovských tropických plání, které se nazývají llanuras. Původní vegetace této severní oblasti se skládá z tropických lesů, které poté přecházejí do karibské oblasti. Klima této oblasti je velmi horké a vlhké. Období sucha je nejvíce patrné v západní části, poblíž Cordillera de Guanacaste a čím více se posouváte na východ, tím je období sucha kratší a ne tak výrazné. Většina původní zdejší vegetace byla ale zničena kvůli farmám, které tu vznikaly jako houby po dešti. Ve většině odlehlých oblastí poblíž nikaragujských hranic jsou tyto pastviny v období dešťů zatopené a vytvoří obrovská jezera a bažiny. Jednu takovou oblast chrání i Refugio Nacional de Vida Silvestre Caňo Negro. Je to jedna z nejodlehlejších rezervací v zemi. Tato severní část země není mezi turisty příliš populární, je zde jen několik větších měst, špatné silnice, nedostatečná autobusová doprava a ani turistická infrastruktura není příliš vyvinutá. Nejlépe je pro turismus vybavena oblast kolem Puerto Viejo de Sarapiquí.


   Ačkoliv je Kostarika malá země, je to země obrovských protikladů. To dokazuje i karibské pobřeží, které je naprosto odlišné od pobřeží pacifického. Zatímco pacifické pobřeží je velmi členité, skalnaté a jsou zde dlouhé nepravidelné pláže, karibské je tvořeno rovnými krátkými plážemi, mangrovníkovými porosty a bažinami. Na pacifickém pobřeží je sucho, kdežto na karibském vlhko a prší tu po celý rok (únor - březen, září - říjen jsou deště méně intenzivní). Více jak polovina karibského pobřeží je chráněna, kdežto na pacifickém tvoří národní parky a rezervace pouze 10% území. Celé karibské pobřeží je součástí provincie Limón, která pokrývá 18% území celé Kostariky, ale žije zde jen 8% z celkového počtu obyvatel. Asi třetina obyvatel je jamajského původu. Díky stále trvající diskriminaci černých obyvatel byl vývoj karibského pobřeží daleko pomalejší než u pobřeží pacifického. Časté jsou místa, kam se dostanete pouze lodí nebo malým letadlem. V provincii Limón je pouze desetina všech hotelových pokojů nacházejících se v zemi. I dnes jezdí obyvatelé z Centrálního údolí raději na prázdniny na pacifické pobřeží než ke karibskému. Trochu se to změnilo roku 1987, kdy byla otevřena dálnice San José - Puerto Limón, ovšem tradice je silná.

    Zahraniční turisté vyhledávají karibské pobřeží kvůli romantice a kultuře, kterou v jiné části Kostariky nenajdete. Výlet do této oblasti je opravdovým dobrodružstvím. Navštívit můžete oblast Barra de Colorado, Parque Nacional Tortuguero, Parque Nacional La Amistad, Parque Nacional Cahuita a další řadu parků a rezervací.


   Panamerická dálnice vede ze San José do Cartaga a dále na jih. Poté začíná stoupat až dosáhne svého nejvyššího bodu této dálnice - vrcholu Cerro de la Muerte (3 300). Tato oblast přibližně 100 km na jih od San José je často zahalena v mlze. Z Cerro de la Muerte je dalších přibližně 30 km velmi nebezpečných a nepřehledných. Následně začne cesta pomalu klesat k San Isidro, které je prvním velkým městem na jihu země a také hlavním vchodem do slavného parku Chirripó, kde se nachází nejvyšší hora země Cerro Chirripó (3 820). Panamerická dálnice pokračuje dále k jihu, k hranicím s Panamou, která je vzdálená asi 200 km. Budete projíždět rozsáhlými zemědělskými oblastmi, kde nejsou žádná velká města. Octnete se na místech, kam nezavítá mnoho gringů. Navštívit můžete odlehlý Parque Internacional La Amistad a také Wilsonovu botanickou zahradu, která je nejlepší v zemi. Uchvátí vás divokost Parque Nacional Corcovado a z jihu země je dobře přístupná i oblast Bahía Dreke, která se nachází na poloostrově Osa. Na jihu země najdete i jedny z nejlepších surfařských pláží.


   Tento poloostrov je druhý největší poloostrov, po poloostrovu Nicoya. Právě v této oblasti najdete poslední zbytky pacifických pobřežních deštných pralesů. Nádherné ukázky této vegetace spatříte zejména v Parque Nacional Corcovado. Pro mnoho turistů je tento park hlavním důvodem, proč jet do této oblasti. Další zajímavostí tohoto poloostrova je výborná příležitost k surfování, zejména kolem oblasti Pavones. Tato oblast je prý nejlepší serfařskou oblastí z celé Kostariky. Potápěči najdou zase svůj ráj v Reserva Biológica Isla del Caňo, která se nachází asi 20 km od pobřeží. Největším městem poloostrova je Puerto Jiménez.


   Nejdůležitějším městem této oblasti je Puntarenas. Je to tradiční dovolenkové místo pro vnitrozemce, kteří chtějí strávit pár dní u moře. Ovšem existuje zde i další řada míst, kde můžete trávit svoji dovolenou u moře. Pacifické pobřeží je pravděpodobně nejrozvinutější oblastí, co se týče turistického ruchu a infrastruktury. Najdete zde řadu známých i osamělých pláží, plážové resorty, rybářské vesnice a města, biologické rezervace, mořské parky a řadu národních parků. V této oblasti se střídá období sucha a deště. Prší od dubna do prosince a další čtyři měsíce je krásné slunečné a teplé počasí. Průměrná teplota na pacifickém pobřeží během celého roku je minimum 22°C a maximum 35°C. V období sucha jsou v Kostarice i velké školní prázdniny a také Velikonoce. Počítejte tedy s velkým množstvím lidí a s tím, že do lepších hotelů je nutná rezervace.

   V oblasti můžete navštívit slavný Manuel Antonio National Park, Reserva Biológica Carara, Refugio Nacional de Vida Silvestre Barú, Parque Nacional Marino Ballena. Z pláží můžete vyzkoušet Playa Doňa Ana, Punta Leona, Herradura, Jacó, Hermosa, Esterillos, Manuel Antonio, Dominical a řadu dalších méně známých pláží.