Kostarika je velice rozmanitá země i přes svoji malou rozlohu. Od nikaragujských hranic se táhne celou zemí pohoří s řetězcem mnoha vulkánů (až k severozápadní části hranice s Panamou). Severní část řetězce je tvořena pohořím Cordillera de Guanacaste, ve kterém se nacházejí vulkány Orosí (1 487 m) v národním parku Cuanacaste, vulkán Rincón de la Vieja (1 895 m) a vulkán Santa María (1 916 m), oba dva v parku Rincón de la Vieja, stejně tak vulkán Miravalles (2 026 m) a Tenorio (1 916 m). Cordillera de Guanacaste přechází v Cordilera de Tilarán (toto pohoří zahrnuje známou rezervaci Monteverde s deštným pralesem) a severně od hlavního masívu leží vulkán Arenal (1 633 m), nejaktivnější sopka v Kostarice. Pásmo pokračuje pohořím Cordillera Central, kde se nachází známá sopka Poás (2 704 m) a Irazú (332 m) a vulkán Barva (2 906 m) a které na jihovýchodě přechází v Cordillera de Talamanca, pohoří, které je vyšší, geologicky starší, drsnější a rozlehlejší než ta ostatní pohoří. Přibližně 16 samostatných vrcholů dosahuje výšky nad 3000 m nad mořem. Nejvyšším vrcholkem je Cerro Chirripó (3 820 m).
    Ve střední části státu tyto horské útvary přetíná příčné údolí, které leží ve výšce 1 000 - 1 500 m nad mořem, a nachází se zde pět největších měst Kostariky, včetně San José. Po obou stranách pohoří leží pobřežní nížiny. Západní Karibská nížina je 212 km dlouhá a v některých místech 100 km široká. Oblast je charakteristická celoročními dešti, mangrovníkovými stromy, řekami, písečnými plážemi a malým přílivem a odlivem. Východní pacifické pobřeží je mnohem více skalnaté a drsnější. Klikaté pobřeží s velkým množstvím zálivů a poloostrovů je dlouhé 1 016 km. Sousedí s tropickými suchými pralesy, ve kterých nespadne kapka vody po celé měsíce, s bažinami a plážemi. U pobřeží se nachází také velké množství ostrůvků. Dva hlavní poloostrovy jsou Nycoya na severu, který je oddělený od pevniny stejnojmenným zálivem, a Osa na jihu, se zálivem Dulce. Poloostrov Nycoya je suchý, prašný a hornatý. Na poloostrově Osa se nacházejí deštné pralesy.


   Převážnou většinu populace tvoří bílé obyvatelstvo se španělským původem, přibližně 2% obyvatel jsou černoši. Výjimku představuje řídce osídlené provincie Limón na karibském pobřeží. Zde žijí potomci Jamajčanů, kteří do Kostariky kolem roku 1800 přijížděli pracovat na banánových plantážích. Jako většina obyvatel žijící v karibské oblasti i oni mluví živým dialektem, který vznikl z angličtiny. Tato skupina byla vždy diskriminována a kolem roku 1900 jim bylo dokonce zakázáno nocovat v oblasti náhorní plošiny. S přijetím ústavy roku 1949, se však vše změnilo a této menšině byla přiznána stejná práva jako zbytku obyvatel. Poslední národnostní skupinou, přibližně 1%, jsou asiaté a jejich potomci. Zůstala zde i malá skupinka, okolo 1%, původní populace. Jsou nazývány indiány, což je však nesprávné. Slovo indián doslovně označuje obyvatele dnešní Indie. Původní obyvatelé se tomuto označení brání a dávají přednost slovu indígena, které znamená něco jako rodák. Těchto původních obyvatel je zde od 5 000 - 40 000, vyšší číslo zahrnuje i ty, kteří pocházejí již ze smíšeného manželství. Mnoho z nich se zapojilo do běžného života a jsou k nepoznání od ostatních obyvatel Kostariky. Zejména v oblasti kolem Talamanca na jihovýchodním pobřeží žije malá skupina obyvatel kmeni Bribri, kmen Borucas obývá jižní pacifické pobřeží a kmen Guayami žije na hranicích s Panamou. Další skupina - Chorotegové, Cabecares, Terrabas a další se buď přizpůsobili různému životnímu stylu nebo byli vyhlazeni po dobyvačných válkách. V dnešní době zde existuje 22 rezervací, které se však těší malému zájmu turistů.
   Dnešní Kostaričané se označují jako ticos a ticas (muži a ženy). Většina zdejších obyvatel je přátelská, ochotná pomoci a zdvořilá. Turisté jsou většinou překvapeni pohostinností místních obyvatel. Je velice snadné si zde najít spoustu přátel, hlubší vztah se však formuje dlouhou dobu.


   Všude přítomná rýže a černé fazole gallo pinto tvoří základ místní kuchyně. Dokonce ani snídaně není ušetřena od používání fazolí a rýže. Gallo pinto podávané se smaženým banánem (Kostaričani jsou příznivci smažené úpravy jídel) a jednoduchým salátem z rajčat a zelí vytvoří levný pokrm zvaný casado. Tento pokrm se podává často v poledne jako oběd ještě s masovou fazolovou polévkou b>sopa negra. V místní kuchyni se nejčastěji používá pečené vepřové a kuřecí maso. Často se peče nad kávovým dřevem, které masu dodává zvláštní aroma. Mnoho restaurací nabízí také steaky (lomito). Pokrmy z mořských živočichů jsou vzácné, kromě pobřežních oblastí, přesto jsou humři a garnáti snadno dostupní. V San José se nejvíce připravuje mořský okoun corvina s česnekem.
   V přímořských resortech se nabízí také mečouni a delfíni, většinou smažení a podávaní s bílou rýží. Kukuřice se používá v kukuřičných koláčích chorreados nebo v tamales (pečivo z kukuřičné mouky, zabalené v látce a pečené v kukuřičných listech). Zřídka se používá hodně ostré koření, ani zelenina se moc nepoužívá. Můžete ji najít v polévkách a také dušenou jako olla de carrne, maso a zelenina-brambory, kukuřice, tykev, rajčata, vše dušené. Kuchyně na karibském pobřeží má svou zvláštní chuť, zejména díky používání ostrého koření a kokosového mléka. Nikde jinde než na karibském pobřeží nenajdete ackee (speciální druh žlutého ovoce, které se podobá smaženým vajíčkům) a solené tresky.
   Všude je nepřeberné množství tropického ovoce - meruňky, manga, jablka, melouny, papája, ananasy a mnoho dalších druhů, o kterých jste možná v životě neslyšeli. Všechno ovoce se používá do frescas - ovoce smíchané s ledem, vodou, mlékem a cukrem. Tres leches, tři vrstvy dortového korpusu s vaječným likérem, je národní desert. Café noc leche je káva smíchaná s horkým mlékem 50:50. Zkusit můžete i pipas zelený kokosový ořech, u kterého se usekne špička a pomocí brčka můžete pít kokosové mléko. Dobrý je i národní kávový likér Café Rica.

   Atrakcí číslo jedna pro milovníky zvířat jsou ptáci. Na tomto malém kousku země bylo objeveno nejvíce druhů ptáků na světě - 850, z toho 630 jsou stálí nestěhovaví ptačí obyvatelé. Je to daleko více druhů než bylo kdy objeveno v Severní Americe, Evropě nebo Austrálii. Najdete zde 51 druhů kolibříků, kteří šokují návštěvníky svými barevnými kombinacemi, od tyrkysově modré po růžovou, žlutou, zelenou a červenou. Vidět můžete 16 druhů papoušků, od malých papoušků s dlouhým ocasem až po obrovské ary, jimž se zde přezdívá "létající duhy". Nejvíce jich můžete spatřit v národním parku Corcovado a Manuel Antonio a rezervaci Carará. Dalším klenotem je kvesal, obyvatel deštných pralesů. Je jich zde okolo 40 druhů. Mají nádherný dlouhý ocas (cca 60 cm) a hýří barvami až oči přecházejí. Nejvíce jich spatříte v oblasti Monteverde, kde zejména na jaře předvádějí neuvěřitelné akrobatické kousky ve vzduchu, aby nalákali samičky. Na světě žije celkem 42 druhů tukanů a z toho 6 má svůj domov v Kostarice. Tyto nádherné ptáky s obrovskými zobáky můžete spatřit po celé zemi. A takto bychom mohli pokračovat dál a dál. Mohli bychom vzpomenout různé druhy sov, ostnáků, holubů, různé druhy dravců jako jsou orli, supi a káňata, volavky, ledňáčky a mnoho dalších.
   Další velkou skupinou jsou savci, kterých je asi 200 druhů. Kočky jsou zastoupeny jaguáry, oceloty, pumami a gepardy. Skoro všude můžete spatřit různé druhy opic, 2 druhy mývalů, lenochody. Nachází se zde 40 druhů krys a myší. Objevují se zde i tapíři, mravenečníci, pásovci, kuny, pekari a různé druhy srnek a antilop a divokých prasat.

   Nedílnou součástí fauny jsou obojživelníci a plazi, 160 druhů obojživelníků a 220 druhů plazů - z toho 162 druhů hadů, pouze 22 druhů je však jedovatých. K vidění jsou tu krokodýli a kajmani, různé druhy žab (kolem 20 druhů je jedovatých), leguánů, želv a hadů. Poslední skupinu tvoří hmyz, kterého je zde neuvěřitelných 35 000 druhů, od maličkých mušek po osmicentimetrové brouky. Jednou z nejlepších oblastí na pozorování hmyzu je Guanacaste. Existuje zde 1000 druhů motýlů, to je 1/4 světového výskytu. Překrásnou přehlídku barev motýlů si mnoho z nás neumí ani představit. Zapomenout ovšem nesmíme ani na mořský život, který je neméně rozmanitý. V pobřežních vodách můžete potkat žraloky, velryby, mořské hvězdice a ďasy, kanice a spoustu dalších živočichů. Zálivy Papagayo a Dulce jsou plné lovných ryb jako tuňáci, merlini a další.

   Rozmanitost flory je stejně úžasná jako rozmanitost fauny. Do této doby bylo objeveno kolem 10 000 druhů cévnatých rostlin a každý rok jsou objevovány další. Orchidejí je zde kolem 1 200 druhů a "Cattleya skinneri" je kostarickou národní květinou.V nížinách, na pobřeží Atlantiku a v jižní části pobřeží Tichého oceánu jsou tropické pralesy. Roste v nich okolo 1400 druhů stromů, mnohé z nich plodí, jako například několik druhů fíkovníků, které se zde vyskytují. Ve vyšších polohách najdeme neopadavé horské lesy a v oblasti lagun jsou hojné mangrovníkové porosty. Některé mangrovníkové stromy jsou schopné přežít ve slané vodě. Vnitrozemí pokrývají palmové porosty a na poloostrovech v tichém oceánu jsou pak suché lesy a savany.


Pro další informace navštivte www.sopka.cz

Podrobné informace o místech navštívených během Expedice Kostarika po zadání přístupového hesla